Ústecký kraj zaujímá co do počtu tzv. „sociálně vyloučených lokalit“ přední příčky v rámci České republiky. A my víme, jak s tím bojovat. Každý aktér, ať už sám člověk, obec nebo stát, musí udělat vstřícný krok a pokusit se situaci narovnat.
Jedním z problémů vyloučených lokalit je vysoká míra migrace jejich obyvatel. Pro často velmi přemrštěné nájemné si nájemníci dlouho neudrží bydlení a stěhují se buď v rámci stejné obce nebo do jiné obce. Vzhledem k časté změně bydliště tito obyvatelé ztrácí vazbu ke konkrétnímu místu a vzniká řada dalších negativních jevů, např. nepořádek, problémy v soužití s ostatními obyvateli (rušení nočního klidu). K dalším problémům patří časté zadlužování již nyní sociálně slabších obyvatel a jejich upadání do exekucí. V případě, že jsou tito lidé v exekuci, nejsou ze strany státu dostatečně motivování legálně pracovat. Exekuční srážky jsou totiž stejné jak pro lidi, kteří chodí do práce nebo pracovat nemohou např. z důvodu nemoci, tak i pro lidi, kteří práce schopní jsou, ale pracovat nechtějí. Tato situace vede často k práci „na černo“, kdy se osoby v hmotné nouzi raději evidují na úřadu práce a pracují nelegálně. I to je důvodem vyšší nezaměstnanosti v obcích s vyloučenými lokalitami než v oblastech bez nich. A celé to vede lidi do pasti, připravuje to o peníze nejen je, ale také celou ekonomiku.
V Trmicích se snažíme prostupně sociálně slabší obyvatele zaměstnávat. Pokud se někdo osvědčí jako veřejně prospěšný pracovník na úklid veřejného prostranství a údržbu zeleně nebo v rámci společensky účelného pracovního místa, snažíme se ho dál zaměstnat jako kmenového zaměstnance úřadu. Jsem přesvědčena, že stát by měl tento model pomoci realizovat v dalších obcích.
Předloni při Ministerstvu práce vznikla pracovní skupina pro boj s chudobou. Jejím cílem bylo navrhnout opatření, která by pomohla řešit problémy chudoby. V této skupině se sešli zástupci ministerstev, úřadu práce, starostové obcí převážně z vyloučených lokalit, zástupce ombudsmana, zástupci řady neziskových organizací. Jako starostka Trmic jsem v této pracovní skupině přispěla k obsáhlému a konkrétnímu návrh na změny, které pomohou zmírnit časté přesuny obyvatel z místa na místo, zlepší soužití a částečně řeší jeden z nejpalčivějších nešvarů tohoto systému: obchod s chudobou. Ten totiž provozují podnikavci, kterým současný neutěšený stav vyhovuje, a z principu a pro výdělek by na něm nechtěli nic měnit.
Některá opatření byla zapracována do Návrhu zákona o přídavku na bydlení, ale zákon ještě stále nebyl projednán a obchod s chudobou bují dál. Jsem přesvědčená, že je nutná provázanost jednotlivých opatření jako je např. postih nelegální práce na jedné straně a zvýšení nezabavitelné částky pro pracující osoby na straně druhé. Protože logicky příliš nízká částka, kterou vám nemůže nikdo zabavit, vede k tomu, že si ty peníze prostě musíte “opatřit” jinak, a to s sebou nese další negativní jevy. Co se týče konkrétních částek, tak na rok 2021 činí na dlužníka 7 872,80 Kč a na každou další osobu, kterou dlužník vyživuje další 1/3 nezabavitelné částky = 2 624,30 Kč. Vzhledem k minimální mzdě je, podle mého názoru, tato částka velmi nízká.
Ráda budu nápomocna tomu, aby navrhovaná opatření nezapadla, byla zapracována do zákonů a aby je zákonodárci projednali. Netýká se to pouze lidí ve vyloučených lokalitách. Týká se to všech obyvatel, kteří přijdou s důsledky nesprávně nastaveného systému do styku – ať už jde o kriminalitu, zmíněné rušení klidu, nepořádek. A v první řadě nechceme mít lidi naprosto mimo jakoukoliv reálnou šanci skutečně žít.
Nejnovější komentáře