Informace o počtu osob nakažených Covid-19 v jednotlivých obcích umožňuje mnohé. Kdokoliv si může rozmyslet cestu za kamarády, organizátoři mohou při lokálním nárůstu případů přesunout chystanou akci, podnikatelé mohou nakupovat zásoby podle aktuálního stavu a vědci mohou lépe sledovat a předpovídat další vývoj pandemie. Většina evropských států data o počtu nakažených v jednotlivých obcích poskytuje široké veřejnosti ve srozumitelné formě na webu.

Z těchto důvodů jsem požádal 22. března 2020 hygienické stanice o zveřejňování aktuálních dat. Doufal jsem, že vznikne přehledná mapa, kde si každý bude moci jednoduše rozkliknout místa, která se ho týkají. Počítal jsem s možností, že data budou poskytnuta ve formě tabulky a grafické zpracování budu muset připravit sám. Rozhodně jsem ale nečekal, že hygienické stanice budou poskytnutí informací bránit.

Zlínská hygiena odmítla poskytnutí informací s odůvodněním, že by ve společnosti nastala panika a chaos, a také by docházelo k šíření dezinformací a fám. Ústečtí hygienici by data rádi zveřejnili, ale údajně neměli kde. Jihomoravská hygiena poskytla po několika měsících staré údaje s odůvodněním, že v den podání žádosti byly aktuální. A například pardubická hygiena na podanou žádost nereagovala dodnes.

Proti jednotlivým rozhodnutím jsem podal odvolání. Ministerstvo zdravotnictví mi dalo za pravdu, rozhodnutí zrušilo a doporučilo hygienám data zveřejnit. Hygieny ovšem opět žádosti odmítly se stejnou argumentací. Spor o informace nakonec trval téměř třičtvrtě roku, a ukončil ho až Jan Blatný, který po svém nástupu na Ministerstvo zdravotnictví přikázal informace zveřejnit, a to i zpětně po jednotlivých dnech. V té době už ale byla data k ničemu, protože nákaza se komunitně šířila všude.

Ministerstvo zdravotnictví na tiskové konferenci z letošního února uvedlo, že vývoj pandemie v Česku nebyl ničí vinou a že kolaps zdravotnictví nenastal, protože lidé neumírali na ulici. Ve skutečnosti ovšem vládní selhání nemá obdoby. Česko bylo po dlouhou dobu nejhorší v počtu úmrtí na světě; ke dni vydání těchto novin máme téměř 30 000 mrtvých. Pro srovnání, více než 130x větší Čína má 4 636 mrtvých a 4,7x větší Jižní Korea má 1 813 mrtvých. To má více příčin, od zcela chaotických a kontraproduktivních opatření vlády přes neschopnost trasovat kontakty až po nevymáhání karantény. Svoji tragickou roli ovšem sehrál i přístup hygienických stanic k poskytování informací.

Argumentace hygienických stanic o panice, chaosu, dezinformacích a honech na nakažené zůstala stejná i v době, kdy přibylo přes 15 000 nakažených za den. Byl jsem naprosto zoufalý z toho, že pracovníci hygienických stanic raději věnují čas nezákonnému odmítání informací namísto poskytnutí dat, která mohla pomoci zastavit šíření. Pokud někdo přispíval k chaosu a šíření dezinformací, byly to právě hygienické stanice, protože fámy nebylo možno vyvrátit s odkazem na oficiální data.

Je těžké odhadnout, kolik životů mohlo včasné zveřejnění dat zachránit. Je možné, že lidé by k prevenci nepřistoupili a k šíření by došlo tak jako tak. I kdyby se podle dat rozhodovalo jen pár desítek lidí, mohl být dnes naživu něčí táta, máma, dědeček či babička. A pokud by s daty uměla pracovat vláda, mohli jsme mít o desítky tisíc mrtvých méně.

Prosazování svobodného přístupu k informacím patří mezi hlavní cíle Pirátů uvedené ve Stanovách už od založení v roce 2009. Mezi další hodnoty patří politika založená na datech, participace a transparence. Ať už dopadnou volby jakkoliv, doufám, že se těmito hodnotami začne řídit příští vláda. Pandemie koronaviru ukázala, že tyto hodnoty nejsou důležité jen kvůli prevenci korupce a zefektivnění státní správy. 

Někdy totiž může jít o život.